Escher žil ve světe plném paradoxů, současne i plném pravidel nutícím jednotlivce žít určitým způsobem. Pravidel zdánlivě oprávněných. Čím to, že soubor paradoxů a třeba i dobře míněné morálky se vymyká lidtvu z rukou a může dokonce působit proti člověku a jeho individuálním zájmům nebo i proti zájmům lidstva. Kde je hranice přechodu od reálneho (rozumného?) detailu k protismyslnému? V tom je Escherovo dílo z doby po 2. svět. válce hyperbolou společenských rozporů a vizí problémů lidstva.

Jaroslav Folta, Vidění a zobrazování (ČLOVĚK – UMĚNÍ – MATEMATIKA)

V 50-tych rokoch už bol Escher výrazne ovplyvnený matematikou moderného sveta a poznal sa s mnohými špičkovými vedcami vo svojej oblasti. Zoznámil sa tak s objektmi, ktoré v dnešenej teórii matematiky zaraďujeme do odvetvia topológie. Výrazné a známe osobnosti, ktoré zasiahli do tejto oblasti sú August Ferdinand Möbius (1790-1868) a neskôr Felix Christian Klein (1849 – 1925), po ktorých sú pomenované objekty möbiov prúžok a kleinova fľaša.

Snáď bez akýchkoľvek pochybností môžme povedať, že Escher vytvoril najznámejší obraz möbiovho prúžku (1963) a zároveň je to jedna z najznámejších prác grafika.

Nižšie je spojenie prúžku a teselácií s jazdcom na koni (1946).

Nekonečnosť, ohraničenie, prelínanie sa reálneho s nereálnym je priam dokonalým nástrojom pre Escherovo umelecké vyjadrenie.